eHealth aneb přišel čas skutečně
elektronického zdravotnictví?
Většina z nás několikrát za rok navštíví lékaře, zdravotní či jiné léčebné zařízení, několikrát si dojde pro recept na léky nebo zajde přímo do lékárny.
Současný životní styl nás transformuje z obyčejných pacientů do pozice klientů, kteří mají na zdravotní péči určité nároky a požadavky a od zdravotnictví jistá očekávání. Někdo nechce sedět v čekárně jiný zase na pohotovosti. I když se nelze domnívat, že čekací doby úplně zmizí, lze je významně eliminovat (například neustálé zadávání stejných dat, i když mohla být odněkud převzata).
Pokud pomineme vlastní diagnostiku, léčbu a zdravotní péči o své zdraví, jsme součástí systému, v němž se vyskytují velké objemy informací, diagnostických dat, záznamů, chorobopisů, receptů apod. Správa těchto informací je však jako celek v současné době stále nekoordinovaná. Ruku na srdce, kdo z nás může říci, že ví, jaké informace jsou o něm v těchto systémech vedeny či jaké úkony jsou vykazovány na vrub jeho účtu zdravotního pojištění?
Je ovšem nutné říci, že obsah zdravotních informací může být značně složitý a skrývající často data vysoce privátní a citlivá. Nikdo z nás nechce, aby se dostala do nepovolaných rukou, a to dokonce někdy ani v rámci rodiny. Ochrana zdravotních záznamů a dokumentace musí být proto prioritou celého zdravotnictví. Současně se objevuje ještě jeden problém - interpretace zdravotních záznamů. Pro jejich správný výklad je třeba mít vzdělání, kvalifikaci a zkušenosti, nikoliv jen vlastní úsudek. Přesto lze mezi lékařskými záznamy nalézt výstupy, které by pacientům či dalším lékařům poskytly právě ty potřebné informace.
Současný stav by se dal stručně popsat asi následovně: Každá nemocnice či ordinace využívá svůj informační systém (někde stále najdeme jen psací stroje), informace pacientům podávají jen lékaři, systém vykazování zdravotní péče je velmi náročný na lidské zdroje a údržbu, jsou pořizovány opakované, duplicitní údaje. K tomu od začátku letošního roku přibyly regulační poplatky zavedené reformou zdravotnictví, jejichž forma výběru mohla být z pohledu Ministerstva zdravotnictví ČR důmyslnější a odpovídající dnešní moderní době. Jsme tedy svědky a zároveň i uživateli dlouhodobě zavedeného systému, který na první pohled funguje a fungovat by mohl asi dále, kdyby se, obdobně jako v jiných oborech, neobjevila nová strategie - zde pod pojmem eHealth.
Tato strategie je však pouze prostředkem, nikoliv řešením či cílem.
Přináší tedy vůbec něco nového nebo se jedná pouze o výkřik do prázdna?
EU tento pojem vykládá velice výstižně - jako souhrnný název pro obecné používání nástrojů založených na informačních a komunikačních technologiích, které podporují a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a životního stylu.
Obrázek 1 - Národní eHealth infrastruktura
Elektronické zdravotnictví tak zahrnuje především:
- interakci mezi pacienty a poskytovateli zdravotní péče,
- lékařské a medicínské informační systémy,
- elektronické lékařské záznamy a dokumentace,
- předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními, zdravotními pojišťovnami a MZ ČR,
- elektronické zdravotní karty (průkazy pojištěnců),
- elektronické recepty,
- procesní podporu.
Obrázek 2 - Subjekty v rámci eHealth (německá varianta)
Lze zcela jistě říci, že vše již jistým způsobem funguje, jsou využívány informační technologie a příslušné subjekty takto již dávno komunikují. Lékařské informační systémy jsou špičkové, ukládají a zpracovávají správná data, umí obsluhovat technologicky vyspělé diagnostické, léčebné a operační přístroje. Co se ale děje s daty? Ta se ukládají v lokálních systémech (v lékařských zařízeních, kde byla pořízena) a bohužel nejsou přenášena dál ani zpřístupněna centrálnímu systému eHealth. Proto není možné vytvořit komplexní pohled na zdravotní historii občana.
Zároveň je jasné, že bez všeobecné shody mezi ministerstvy (zde primárně zdravotnictví), zdravotními pojišťovnami a oborovými lékařskými komorami nemá strategie elektronického zdravotnictví šanci na úspěch. To je v současné době j v České republice největší problém.
Motivačním elementem je z našeho pohledu elektronická (čipová) zdravotní karta značně zefektivňující a i zjednodušující systém fungování a to díky možnému přístupu k datům z různých systémů a využívání eHealth služeb. Čipová karta totiž nabízí především tyto funkce: zpřístupnění služeb oprávněným držitelům (pojištěnci, lékařskému personálu, lékárníkovi), které dříve nebyly možné či obvyklé, zajištění informovanosti všech zúčastněných stran a plní také funkci identifikační a autentizační k zabezpečeným eHealth službám.
V rámci Evropské unie prozatím stále neexistuje jednotný předpis popisující požadavky, vlastnosti a funkčnosti elektronické zdravotní karty, použitelné navíc v rámci celé EU. Každá ze zemí, ve kterých již proběhla nebo probíhá implementace, zvolila svůj vlastní přístup k řešení jednotlivých funkčností. Německé řešení usilovalo o kompatibilitu i s rakouským a italským, ovšem této shody nebylo dosaženo. Jako příčiny byly uvedeny problémy v oblasti organizační a politické.
Mohou být přesto tyto karty prvkem, který dovede naše zdravotnictví do efektivně fungujícího celku se spokojenými pojištěnci, nemocnicemi, lékárnami, zdravotními pojišťovnami a resortní státní správou?
Základní výhody elektronické karty pojištěnce nahrazující stávající plastové karty shrnulo MZ ČR do následujících bodů, s nimiž se ztotožňujeme:
- zefektivnění procesů zdravotního pojištění, léčby a prevence,
- úspora nákladů,
- úspora času zdravotnického personálu,
- zvýšení přesnosti a spolehlivosti dat,
- zvýšení využitelnosti dat,
- zvýšení rychlosti a dostupnosti údajů,
- snížení míry zneužití,
- zlepšení kontroly,
- usnadnění přenosu údajů mezi poskytovateli zdravotní péče uvnitř i přes hranice států.
Vlastní přechod na čipovou technologii má také několik motivačních faktorů:
- Vytvoření jednotného národního identifikátoru pojištěnců
- Volba vhodného typu karty pro tento identifikátor – doporučena je karta hybridní s kontaktním i bezkontaktním rozhraním
- Karta musí být pojištěnci používána
- Implementační otevřenost
- Koncept bezpečného prostředku
- Multifunkčnost - přidaná hodnota pro všechny strany
- Prostředek zvyšující rychlost a eliminující chyby a duplicity
Pojištěnec by pak mohl těžit z faktu, že vlastní bezpečný prostředek pro uchovávání informativních, kontrolních a autentizačních dat. Díky kartě může vstupovat do různých systémů (portály zdravotních pojišťoven, iZIP) a kontrolovat vykazovanou zdravotní péči. Na kartě bude mít vybrané informace o svém zdravotním stavu (krevní skupina, problematické diagnózy, alergie, přecitlivělosti, očkování, speciální léky apod.), které mu mohou pomoci v případě nehody. Lékaři zase jistě ocení vyplnění základních dat o pojištěnci předem, což současně zamezí chybám a eliminuje duplicitní zadání. Společnou výhodou pro lékaře a lékárníky může být elektronizace receptů, představujících dnes významný objem administrativy.
Obrázek 3 - Karta pojištěnce
V dnešní době jsou ve velké oblibě věrnostní programy, jejichž cílem je udržení klienta a podpora využívání služeb. Na zdravotní karty proto mohou být navázáni poskytovatelé komerčních služeb, které je nabídnou jejich držitelům za zvýhodněných podmínek. Navíc může karta sloužit jako elektronická peněženka pro speciální platební programy (mj. i platba regulačních poplatků).
Společnost Siemens se v poslední době účastnila a nyní účastní 2 velkých eHealth projektů, které zdravotní čipové karty zavedly. Jde o rakouský projekt eCard a německé zdravotní karty.
Rakousko je zemí zaslíbenou eGovernmentu a eHealth. Implementace rakouské zdravotní karty má počátky již v roce 2003. V současné době ji má vydáno přes 8 miliónu držitelů. Karty akceptuje více než 12 tisíc ordinací, specialistů, nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Velkou výhodou celého řešení je spojení karty zdravotního pojištění s občanským průkazem a pojištěním sociálním.
Na kartě jsou uloženy základní identifikační údaje pojištěnce včetně čísla zdravotního pojištění, ale žádná zdravotní data. Všechny další informace jsou získávány z centrálních registrů (zda je pacient pojištěn, u jaké pojišťovny apod.).
Sdružení více než 20 společností zastřešující řešení eCard se nazývá Main Association of Austrian Social Security Institutions (zkráceně MASSY). Provoz je svěřen společnosti SVC GmbH, dceřiné společnosti MASSY. Siemens byl hlavním dodavatelem centrálního provozního systému (subdodavatelem datového centra bylo IBM) a card management systému.
Obrázek 4 - eHealth infrastruktura v Rakousku
Na rozdíl od rakouského řešení se nasazení v Německu (cílově 80 mil. karet) od začátku potýkalo s několika odklady. Dohady kvůli finančním nákladům na testovací provoz a bezpečnosti celého řešení, spory několika zájmových skupin a odmítání lékařskými sdruženími vedly k velkému zpoždění a v současné době stále není jasný skutečný termín nasazení (mluví se i o roce 2010). Řešení bylo zatím zavedeno v několika regionálních testech (Bochum-Essen (Severní Porýní-Vestfálsko), Flensburg (Šlesvicko-Holštýnsko), Heilbronn (Bádensko-Württembersko), Ingolstadt (Bavorsko), Löbau-Zittau (Sasko), Trier (Porýní-Falc), Wolfsburg (Dolní Sasko)) s vybranými vzorky občanů a lékařů.
Vedle karet pojištěnců budou nasazeny i karty profesní, které slouží k autorizaci veškerých informací předávaných do centrálních systémů. Karta bude podporovat elektronické recepty a pohotovostní data pro případ nouze, nehod apod. V dalších fázích se předpokládá využití v informačních systémech zdravotních knížek (obdobných českému iZIPu), kde pojištěnec zjistí všechny údaje o svých vztazích s lékaři, zdravotními pojišťovnami apod.
V Německu je projekt řízen opět speciálním sdružením s názvem Gematik. Jeho členy jsou lékařské komory, zdravotní pojišťovny a lékárny. Společnost Siemens se podílela na návrhu řešení, dodává informační systémy, komponenty pro infrastrukturu celého řešení a jeden z typů čipových karet, které je možné využívat.
Není pochyb, že elektronické zdravotnictví bude ve výsledku značným přínosem pro celou společnost. Společnost Siemens má dlouholeté zkušenosti z oboru zdravotnictví, lékařské přístrojové techniky a eHealth komponent. Disponuje speciální divizí Medical, do jejíhož portfolia patří především diagnostické a terapeutické systémy, systémy pro monitoring pacientů, vybavení specializovaných ordinací a pracovišť, medicínské informační systémy a laboratorní přístroje.
Další business témata:
|
